• Diecézní charita ostravsko opavská, Kratochvílova 3, 702 00 Ostrava
  • +420 599 525 947
  • shpars@dchoo.charita.cz

Pomáháte s námi, děkujeme!

12

let pomáháme

59

miliónů Kč darováno

1492

podpořených dětí v rodinách

800

podpořených seniorů
  • Natalya Mrovcová, koordinátor projektu Adopce na dálku

    Setkali jsme se s několika rodinami, kde rodiče zemřeli a dětí fungují samy. Starší, kterým je nad 18 let, se starají o ty mladší. Daří se jim různě. Jedna taková rodinka z vesnice Hanyči nás fascinovala – dětí hospodaří, chovají krávu, mají čisto, dobře se učí. Starší sestřička Nelja chce  po skončení základní školy a taky po skončení podpory v projektu Adopce na dálku,  dále do školy. Vybrala si profesi kuchařky, ale musí počkat rok nebo dva,  momentálně musí pomoci mladším sourozencům a taky sestřičce, která se nedávno vdala, a narodilo se jí miminko. Drží hodně pospolu. Z projektu Adopce na dálku jsou podporováni i  mladší sestřička Olena a bratr Eduard. Tady peníze českých „rodičů“ dávají dětem jistotu, že i v té nejhorší situaci se pomoc dostaví.

  • Veronika Mechová, koordinátor humanitárních a rozvojových projektů

    Do střediska v Tjačivu denně přichází lidé s nejrůznějšími problémy a žádostmi o pomoc. Toto středisko sice není ojedinělou záležitostí na Zakarpatské Ukrajině, ale svým přístupem a poctivostí na mne ojediněle působí. Nikdo odtud neodchází s prázdnýma rukama nebo srdcem, vždy mu zde je s pečlivostí nachystáno, co je potřeba (pokud to je). Někdy mažeme chleby, vybíráme vhodné oblečení, rozvážíme autem lidi i věci, jindy rozdáváme potraviny, deky, peřiny, svíčky atd. nebo jen prostou radu či promluvu do duše. Fara, kde středisko sídlí, na mne působí jako velká loď naložená "nadějí" a "řešením" pro místní a okolní lidi, která se kolíbe na vlnách politických nepokojů, chudoby, vyloučení, nemocí a spousty dalšího, čím je tato země zkoušená. Lidé se nebojí sem přijít a obrátit se s prosbou či s problémem, někdy ta loď dopluje sama k potřebným a vyloží svůj "náklad".

  • Miroslav Hodeček, Dobrovolník

    Cesta na Ukrajinu a Moldavsko pro mě byla velkým zážitkem. Člověk jede ze západu do chudé rozvojové země a přesto, nebo možná právě proto, přijíždí zpět obohacen. Potkal jsem se s lidmi, kteří si navzdory situaci a chudobě, ve které žijí, drží optimismus a úsměv na tváři. Někdy jsem měl dokonce pocit, že nepomáhám já, ale oni pomáhají mě. Bylo by bláhové si myslet, že dobrovolnictvím změníte svět. Dobrovolnictví je podle mě především setkání a vzájemné obdarování. Proto bych pobyt doporučil každému, kdo chce být prospěšný druhým i sobě samému.

ZPRÁVY A PŘÍBĚHY

Úspěšně jste se přihlásili do našeho mailového seznamu.

Příliš mnoho pokusů o přihlášení k této e-mailové adrese

* označuje požadované

Chcete dostávat informace, které vás zajímají?
Přihlaste se k odběru našeho zpravodaje a nic Vám neuteče.