• Diecézní charita ostravsko opavská, Kratochvílova 3, 702 00 Ostrava
  • +420 599 525 947
  • shpars@dchoo.charita.cz

Pomáháte s námi, děkujeme!

12

let pomáháme

59

miliónů Kč darováno

1492

podpořených dětí v rodinách

800

podpořených seniorů
  • Nataliya Mrovcová, Koordinátor projektu Adopce na dálku

    Setkali jsme se s několika rodinami, kde rodiče zemřeli a dětí fungují samy. Starší, kterým je nad 18 let, se starají o ty mladší. Daří se jim různě. Jedna taková rodinka z vesnice Hanyči nás fascinovala – dětí hospodaří, chovají krávu, mají čisto, dobře se učí. Starší sestřička Nelja chce  po skončení základní školy a taky po skončení podpory v projektu Adopce na dálku,  dále do školy. Vybrala si profesi kuchařky, ale musí počkat rok nebo dva,  momentálně musí pomoci mladším sourozencům a taky sestřičce, která se nedávno vdala, a narodilo se jí miminko. Drží hodně pospolu. Z projektu Adopce na dálku jsou podporováni i  mladší sestřička Olena a bratr Eduard. Tady peníze českých „rodičů“ dávají dětem jistotu, že i v té nejhorší situaci se pomoc dostaví.

  • Veronika Mechová, Vedoucí střediska

    Do střediska v Tjačivu denně přichází lidé s nejrůznějšími problémy a žádostmi o pomoc. Toto středisko sice není ojedinělou záležitostí na Zakarpatské Ukrajině, ale svým přístupem a poctivostí na mne ojediněle působí. Nikdo odtud neodchází s prázdnýma rukama nebo srdcem, vždy mu zde je s pečlivostí nachystáno, co je potřeba (pokud to je). Někdy mažeme chleby, vybíráme vhodné oblečení, rozvážíme autem lidi i věci, jindy rozdáváme potraviny, deky, peřiny, svíčky atd. nebo jen prostou radu či promluvu do duše. Fara, kde středisko sídlí, na mne působí jako velká loď naložená "nadějí" a "řešením" pro místní a okolní lidi, která se kolíbe na vlnách politických nepokojů, chudoby, vyloučení, nemocí a spousty dalšího, čím je tato země zkoušená. Lidé se nebojí sem přijít a obrátit se s prosbou či s problémem, někdy ta loď dopluje sama k potřebným a vyloží svůj "náklad".

  • Michal Kučera, Dobrovolník

    Na Ukrajině jsem byl jako dobrovolník v domově pokojného stáří v Usť Čorné. Společně s ostatními jsme pomáhali připravovat pro domov dřevo na zimu. Bylo to příjemné odreagování po zkouškovém období. Navíc se sešla skvělá parta lidí, kteří chtěli pomoci dobré věci. Ukrajina si mě hned získala mimo jiné i svou nádhernou přírodou

ZPRÁVY A PŘÍBĚHY