• Diecézní charita ostravsko opavská, Kratochvílova 3, 702 00 Ostrava
  • +420 599 525 947
  • shpars@dchoo.charita.cz
In Ukrajina

O proměnách kultury na Ukrajině s otcem Ivanem

Otec Ivan je naším dlouholetým partnerem. Velké množství projektů SHPaRS na Zakarpatí realizujeme ve spolupráci s ním a s jeho farností. Jako Řeckokatolický kněz působí v podhorské vesnici Novoselycja. Při poslední pracovní návštěvě oblasti jsme se s ním setkali a krátce pohovořili o vlivech, které na současnou kulturu na Ukrajině působí.

Náměstí nezávislosti, Kyjev

Jaký vliv má náboženství na současnou kulturu na Ukrajině?

Na vliv náboženství se musíme podívat v historickém kontextu. Na Ukrajině mělo náboženství vždy velikou roli. Už v roce 988 pokřtil Kníže Volodymyr Kyjevskou Rus a od té doby byla církev se svým národem ve všech zkouškách, které byly napsány osudem. Postupem času se náboženství na Ukrajině rozvětvilo do více směrů. Hodně lidí považuje Ukrajinu za pravoslavný stát. Existují zde ale tři velká tradiční náboženství – Řeckokatolické, Římskokatolické a Pravoslavné a dále mnoho novodobých náboženství a sekt.

Spojení člověka s církví samozřejmě formuje jeho mysl a vědomí. Vše začíná skrze tajemství křtu. Člověk pak tuto osobní zkušenost nese s sebou všude tam, kde je. Ať už žije doma na Ukrajině nebo třeba migruje po Evropě, jako někteří naši mladí, do Česka, Polska, Portugalska, Itálie, atd.

Vliv církve na člověka můžeme vidět i v obecnější rovině a to v těch nejdůležitějších momentech naší nejbližší historie, například během událostí na Majdanu nebo během konfliktu na východě Ukrajiny. Církev tam odehrávala, můžeme říci, jednu z nejhlavnějších rolí, vždy byla na straně národa, a ne vlády nebo nějakých politických zájmů. Každého potom na místě povzbudilo to, že v těch zkouškách nebyl sám. Pro mnoho lidí se tento fakt stal rozhodujícím, lidé pochopili, že církev není jen o návštěvě kostela. Viděli, že je to také volontérství, služba, kaplanství a další sociální působení třeba i charitního typu.

Některé aspekty, které jsou v řeckokatolické církvi, v té pravoslavné chybí. Což je škoda. I proto je těžké zformulovat nějaký celistvý obrázek toho, jaký je vliv církve na Ukrajince.

 

Jaké další prvky ve společnosti ovlivňují významněji současnou kulturu na Ukrajině?

Na současnou kulturu v Ukrajině má vliv především aktuální politická situace: Majdan, dění na východě země, pozice Ukrajiny na politické mapě světa, zahraniční pohyb bez víz, který umožňuje lidem jezdit do Evropy…to jsou nejsilnější momenty formace novodobé Ukrajinské kultury.

Řeckokatolický kněž a ikonopisec Ruslan v kostele, který sám maluje ikonami, Neresnyca

Ukrajina má v současné době bezvízový styk s Evropou. Volný pohyb je založený na tzv. biometrickém pase. Je snadné jej pro běžného občana získat?

Biometrický pas se dá vyřídit snadno a stojí 500 hřiven, to nejsou velké peníze. Ale vzhledem k tomu, že výplaty jsou malé, ne každý si může dovolit odjet za hranici jako turista. Většina lidí jezdí spíše jako pracovní síla. Právě pracovní migrace má velký vliv na lidi a kulturu země v Západní Ukrajině. Lidé, kteří jezdí pracovat do Evropy s sebou přivážejí nové pohledy na život, na církev nebo třeba i na stavbu domů. Na jednu stranu by lidé chtěli být doma a prožívat všechny zkoušky posledních let se svými blízkými a se svým národem, na druhou stranu je láká lepší život a výdělky v Evropě.

Momenty jako Majdan a konflikt na východě určitým způsobem pozvedly národní sebevědomí, a patriotizmus. Lidé se začali více zabývat svou identitou a pečovat o ukrajinské kulturní prvky – jazyk, hudbu, umění i kuchyni. Na Západní Ukrajinu má Evropa větší vliv, na Východní Ukrajinu působí velmi silně ruská propaganda a proto tam pomalu a těžko docházejí zmíněné pozitivní momenty kulturního vývoje posledních let.

Park slávy v Kyjěvě

Ve které části Ukrajiny je vliv konfliktu a aktuální politické situace na její občany silnější, na západě nebo na východě?

Myslím, že na západě je takové to uvědomění národní identity silnější. Hodně lidí odtud například odešlo bránit Ukrajinu na frontu, i když to je dost daleko. Lidé možná vidí aktuální dění s větším odstupem a v souvislostech. Ale samozřejmě větší část bojujících na straně Ukrajiny pochází přímo ze zasažených oblastí.

Když se vrátíme k historii, Donbas byl místem, kam stěhovali různé kriminální vrstvy obyvatelstva. Za trest je posílali pracovat na šachty, nebo i do pracovních táborů. Což má v určité míře také vliv na vývoj této oblasti a na vědomí některých jejich obyvatelů. Nemůžeme ale samozřejmě generalizovat a i odtud vycházeli významní ukrajinští myslitelé, vědci a umělci, jako např. Vasyl Stus, velmi známý spisovatel s dobrými názory, který na Donbase prožil značnou část svého života.

Jak současnou kulturu vnímá mládež? Vrací se třeba k ukrajinským tradicím nebo spíše přejímají  vzory ze zahraničí, ať už západu či východu?

Dění na Ukrajině se posledních 15-20 let točí kolem různých revolučních změn. Měli jsme tu tzv. oranžovou revoluci v roce 2004, poté Majdan 2014/2015, teď už je to delší dobu konflikt na východě…to všechno samozřejmě formuje mládež – lidi, kteří mají třeba 15, 17, 20 let. Projevuje se to pak i ve stylech hudby, kterou poslouchají, oblečení nebo v jiných společenských trendech. Třeba do událostí na Majdanu poslouchali i dost ruské hudby. To se změnilo. Teď je v kurzu hudba ukrajinská a nebo zahraniční. Dost se mezi mladými poslouchají Evropští nebo Američtí interpreti. Ale to je takový obecný globální trend.

Někteří mladí Ukrajinci se začínají vracet ke svým pradávným kořenům. Vznikají nové hudební skupiny a objevují se umělci, kteří se snaží povzbudit národní identitu. Některé nové písně jsou založeny na starých ukrajinských textech nebo dílech, na které se třeba už i zapomnělo, a dávají jim tak nový život. Dost oblíbený je třeba novodobý ukrajinský rok.

Mladí lidé nechtějí válku, chtějí žit v míru. Ale možná se to v nich trochu pere a mají potřebu se alespoň symbolicky bránit. Bývají citlivější a prožívají bolest ztrát trochu jinak. Nejlepší obrana pak pro ně je milovat své a tvořit své.

Projekt „Kontrasty Ukrajiny“ je podpořen v rámci zahraniční rozvojové spolupráce ČR.