• Diecézní charita ostravsko opavská, Kratochvílova 3, 702 00 Ostrava
  • +420 599 525 947
  • shpars@dchoo.charita.cz
In Moldavsko,Ukrajina

Pomoc druhým zachycená okem fotografa

Je krásný slunečný červnový den 2017. Já, Veronika vedoucí střediska, se spolu kolegyní Natálkou a našim dobrovolníkem Mirkem připravujeme na cestu do Ukrajiny a Moldavska. Spolu s Natálkou chci rozdávat materiální pomoc a kontrolovat využití prostředků na naše projekty.

Pro tentokrát s námi vezmeme i Mirka, který se rozhodl vše fotografovat. Pracuje jako profesionální fotograf a pravidelně se zapojuje do našich projektů, pomoci lidem na Ukrajině. V rámci této cesty se prostřednictvím fotografií bude snažit ukázat lidem v Čechách atmosféru a nadšení z pomoci, kterou obyvatelé Ukrajiny a Moldavska díky nám dostávají.

  1. Den Ukrajina

Scházíme se v Diecézní charitě Ostravsko-opavské v centru Ostravy, kde má naše středisko své sídlo. O půl sedmé ráno balíme věci do auta, kontrolujeme všechny potřebné dokumenty a vyrážíme.

Cestou se cítíme poněkud stísněně. Chceme totiž dovézt co nejvíce materiální pomoci, proto je naše auto doslova narvané k prasknutí. Ještě v Čechách zastavujeme ve městě Jablunkov, které se stalo partnerem města Tyachiv. Zástupci města nám předávají oficiální pozvání pro ukrajinskou delegaci na slavnost GOROLSKI ŚWIĘTO, která se bude konat v Jablunkově 4. – 6. srpna 2017. Slovenskem projíždíme na Ukrajinu bez problémů.

První námi navštívené místo je město Tyachiv, kde se setkáváme s Aničkou, koordinátorkou našich projektů.

Předáváme dětem dopisy od dárců, probíráme aktuální otázky, tykající se projektů. Já s Ivanem, ředitelem Caritas Tyachiv Oleksandra Chiry, předáváme pozvánky panu starostovi města Tyachiv.

Selhalo nám auto, které končí v servisu. Opraváři zjistili, že v autě není v pořádku hned několik věcí. Díky skvělým mechanikům je auto rychle opravené a tak pokračujeme směrem do Moldavska. Na hranici všechno probíhá naštěstí bez komplikací.

Moldavsko je rozvojová země, která je známá nádhernou přírodu. Na krásných kopečcích je plno zakrslých jabloní, které jsou nově vysazené. Cestou vidíme vinice i pole plná obilí.

Náš cíl je centrum„ Svatá Mária“, ke kterému se dostáváme pozdě večer. Místní kněz Daniel a koordinátorka Lena na nás přesto čekají a mile nás uvítají. Centrum je nově opravené. Před měsícem v něm totiž popraskalo staré potrubí a bylo nutné ho vyměnit. Lena a otec Daniel nám s radostí ukazují, že je všechno již opravené. Mohou teď klientům poskytovat další péči – koupat je a prát jejich oblečení.

  1. den Moldavsko

Dnes je svátek Těla a Krve Páně. Jdeme proto na slavnostní mši a průvod. Je to významná událost, které se účastní hodně lidí. Všichni zpívají a společně se modlíme.

Předáváme peníze na projekty z Tříkrálové sbírky a od českých dárců. Samozřejmě také kontrolujeme dokumenty o využití prostředků z loňského roku. Předáváme materiální pomoc –  pleny, lékárničky s obvazy, hole a další. Hlavně ale jdeme navštívit lidi, podporované z našich projektů.

Paní Marija P. z Grigorauky

Pomáháme paní Marije, protože trpí na lámání obratlů. Nedávno podstoupila operaci pro zpevnění páteře, musí proto chodit v korzetu. Přes všechnu bolest je velmi pozitivní a veselá. Její zahrada i domek jsou velmi čisté, divíme se, jak to dokáže, když je na všechno sama. Dcera jí zemřela a syn byl donedávna nezvěstný. Nemá vnoučata.  Během návštěvy jsme obdivovali její přístup k životu. Slyšeli jsem i několik přísloví, něco jako: „Taková jsem hospodyně, dvě zahrady jedna dýně, nebo Tam-sem vodou, aby ne páchlo bídou atd.“ Bylo u ní moc útulně a nechtělo se nám odejít.

Paní Varvara K. z Petropavlovky

Paní Varvara je po operaci srdce. Koordinátorka Lena ji dělá převazy, při kterých používá obvazový materiál, který jsme dovezli. Paní Varvara je velmi vděčná „Asi to nebudou naše obvazy – jsou takové pěkné, pevné“.

Paní Varvara žije spolu s manželem. Je poznat na první pohled, že spolu mají krásný vztah a že se o ní manžel s láskou stará. Vyprávějí nám o svém životě, o tom, že v Ukrajině mají rodinu, že manžel sloužil v Česku na vojně.

Některým podporovaným seniorům předáváme také fotografie a dopisy od dárců z České republiky.

  1. den Ukrajina

Opouštíme Moldavsko a jedeme na Ukrajinu – směr Ivano-Frankivsk. Po malém bloudění, které nás téměř každou cestou provází, jsme v cíli – v Městečku Milosrdenství. V kterém žije aktuálně celkem 35 dětí. Domov je přeplněn, dvě z dětí už proto musí spát na podlaze.

Uvítá nás sestřička, která ihned pyšně popisuje, jak pěkně jdou opravné práce, ještě cítíme vůni čerstvě vymalovaných pokojů.

Během léta jsou děti většinou na ozdravných pobytech do Oděse (tam také májí dům), v horách, nebo na táborech. Přesto jsme se potkáváme s dětmi, které prázdniny tráví v Domově. Krásná dvouletá holčina Marta, která se do Domova dostala i s bráškou, protože matka je nechala na několik dní doma samotné. Když se tyto děti dostaly do Domova, byly hladové a zanedbané, měly vši a rány na hlavách, musely být ostřihány dohola.

Prostředí je naplněno láskou. Sestřička nám povídá o svých všedních dnech, třeba že mají problémy s rodiči dětí. Například, jedna matka, psychicky nemocná, přišla do Domova a řekla, že utekla z psychiatrické nemocnice a vyžadovala vrácení své dcery, přitom už starší dcera, kterou u sestřiček vybojovala přes úřady do své péče, zemřela kvůli tomu, že matka neschovala svoje prášky, dítě je snědlo. Faktem je, že mnoho rodičů těchto dětí je drogově závislých a často vyhrožují sestřičkám. Někdy jsou to ale i chudí lidé, těm se sestřičky snaží pomoci postavit se na nohy a zase se začít starat o své děti.

Několik dětí je již starších, kterým končí škola. Sestřičky se je snaží chystat k samostatnému životu a zabezpečit je, jak to jde. Někdo má byt třeba po babičce, tak ho pro dítě opravují, nebo se snaží je umístit do náhradních rodin atd.

Předáváme podporu od dárců, domlouváme se na dalším kontaktu, vybalujeme oblečení pro děti, které jsme dovezli. Mírek fotí. Loučíme se.

Dostáváme teplé ukrajinské jídlo – boršč a varenyky. Kocháme se tamní přírodou a nakonec vyrážíme zpět.

 

Děkujeme, že jsme díky Vám, mohli pomoci!